Přeskočit na obsah

Stubickové z Königsteinu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hraběcí erb Stubicků z Königsteinu kolem poloviny 19. století, podle K. Tyroffa

Stubickové z Königsteinu, také Stubeckové z Königsteinu nebo Štubíkové z Königštejna byl český šlechtický rod původem z Jihlavy, kde se jako první člen připomíná v 16. století měšťan Johann Stubick. Čtyři bratři: lékárník Johann, Lorenz, Gregor a Mathias obdrželi roku 1562 erb. Mathiasovi synové Georg, Fridrich, Tobias a Samuel si roku 1606 rozdělili zděděné statky, Georg obdržel Úsobí s vesnicemi v okolí, Fridrich Zbilidy u Jihlavy, Tobias Ústí, které prodal a usadil se ve Vídni. [1] Mathias mladší a jeho bratři byli v roce 1614 povýšeni do rytířského stavu a roku 1620 obdrželi predikát z Königsteinu. Mathiasův podpis z roku 1636 se dochoval v Albu přátel Burcharda Grossmanna v Nizozemské královské knihovně v Amsterdamu. Dosvědčuje, že tam Mathias pobýval. Mathiasův syn Johann Christian († 1712) byl roku 1659 povýšen do uherského stavu svobodných pánů a v roce 1672 obdržel český inkolát, užíval hraběcí titul a na počátku 18. století zastával dvorský úřad rady České komory. Byl dvakrát ženat, Jeho potomci tří generací žili v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Karel Leopold (1824-1909) se narodil ve Znojmě, byl úředníkem železnice a rod jím po meči vymřel.[2]

  • Mathias v letech 1601–1619 držel zámek Větrný Jeníkov. Rod užíval predikát v německé verzi "von Windigen Jenickau" ještě v 18. století.
  • Starý zámek v Jirnech vyženil Johann Christian prvním sňatkem s Rosinou z Gräfenburka († 1698) a po její smrti jej prodal.[3]
  • Johann Christian užíval Vlastějovice u Ledče nad Sázavou. Od roku 1689 bydlel v Praze na Starém Městě v domě čp. 627/I v Masné ulici 7.[4].
  • V kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně se dochovala hrobka s hraběcím erbem a letopočtem 1678.
  • V 19. století Stubickové drželi statky ve Lhotce u Sušice, ve Slezsku v Bohumíně (Oderberg) a v Bytomi (Beuthen).

Erby a podpis

[editovat | editovat zdroj]

Stubickové měli původně v erbu paži držící ratolest (1678). Hraběcí erb byl čtvrcený s rozkřídleným polovičním orlem v 1. a 4. poli, ve 2. a 3. poli svislé červené a bílé pruhy a v klenotu helm, z něhož vyrůstala poloviční figura muže s ratolestí v levé ruce a s holí v pravici. Později se ratolesti přesunuly do kůlu.

  1. OSN XXIV, s. 292-293, autor hesla August Sedláček
  2. MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. II. Praha 2010, s. 329
  3. OSN XXIV, s. 293
  4. RUTH Ferdinand, Kronika královské Prahy a obcí sousedních III, Praha 1907, s. 1063

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II N–Ž. Praha: Argo, 2010, s. 329; ISBN 978-80-257-0294-9.
  • TYROFF Konrad: Wappenbuch des österreichischen Monarchie, 1831–1868, Nürnberg 1868, tab. 39.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]